Bílina - historie a památky

region: Teplicko, kategorie: města, historie

Sdílet:

Historie

První osídlení pochází již z mladší doby kamenné, ovšem trvalejší ráz získalo až v 6. století po příchodu Slovanů. V 10. století se bílinské hradiště v místech dnešního zámeckého parku stalo správním střediskem. První písemná zmínka pochází z roku 993 z Kosmovy kroniky. Roku 1237 daroval král Václav I. Bílinu Ojířovi z Frydberka a Bílina se postupně měnila v městečko. Ojíř nechal postavit vedle bývalého hradiště gotický hrad, na jehož místě stojí dnes bílinský zámek. Do nově budovaných opevnění pojal i městečko, jež bylo tak chráněno hradbami a vodními příkopy, využívajícími vody z řeky Bíliny. V okolí Bíliny se tehdy pěstovala vinná réva. 

Do historie Bíliny výrazně zasáhly husitské války a prokatolické město bylo husity dobyto. Na začátku 16. století získali hrad a panství do držení Lobkovicové a v té době prodělo město nový rozkvět, který však zpomalilo několik požárů. V roce 1568 zničil velký oheň městský kostel sv. Petra a Pavla a značnou část města. Po tomto požáru bylo vystavěno mnoho nových domů a přestavěn byl také v letech 1573 - 1575 městský kostel. Další pohromu znamenala třicetiletá válka - například v roce 1634 Švédové při obsazování města vypálili zámek a deset domů.

Ve druhé polovině 17. století pozval hrabě Václav Ferdinand Lobkovic italského architekta Antonia della Portu, který na místě bývalého hradu vystavěl raně barokní zámek. Ve stejném období byla rekonstruována bašta Manda, součást obranného systému původního hradu. Byl postaven kostel sv. Štěpána, který se ale do dnešních dnů nedochoval. Vznikla nová budova arciděkanství a byla postavena další radnice. Obě budovy však získaly nynější podobu až v 19. století. Z množství soch dodnes zdobí bílinské náměstí kašna se sochou sv. Floriána a mariánský sloup od G. P. Toscana z roku 1682. 

18. století znamenalo velký rozkvět lázeňství, ovšem zdejší vody se využívaly již dávno předtím. Již v 16. století stály v dnešním parku na Kyselce lázeňské budovy a v hrnčírně se plnila minerální voda do hliněných džbánků. V roce 1712 byly prameny vyčištěny a tři z nich byly upraveny k používání. Bílinské lázně se v 19. století dále rozrůstaly a navštívila je řada význačných osobností - J. W. Goethe s L. Beethovenem, Karel Havlíček Borovský. V roce 1855 byl zbudován rozsáhlý lázeňský park. Lázeňské budovy i stavba zřídelního závodu, které zůstaly dodnes, jsou dílem architekta Sablicka z let 1875 - 1900. Proslulá lesní kavárna v lázeňském parku stála původně na zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891.

V průběhu 19. století prodělala Bílina velký rozvoj související s průmyslovým rozmachem - byly postupně zbořeny hradby a brány, byly vystavěny silnice, železnice, rozvíjela se těžba uhlí.

Památky

Zámek

Barokní zámek, který leží nad náměstím, byl přestavěn z gotického hradu v letech 1675 až 1682 architektem Antoniem della Porta. Uvnitř zámeckého areálu stojí zbytek bývalého hradního opevnění, bašta zvaná Manda. Zámek byl navrácen Lobkovicům a je nepřístupný.

Kostel sv.Petra a Pavla

Z původně gotického kostela ze 13. století se zachovalo pouze zdivo v prostřední a jedné boční lodi. Přestavba pochází z let 1573 až 1575 a dala kostelu renesanční podobu. Vedle kostela stojí věž s přilbovou střechou a lucernou. Zajímavé jsou dva renesanční náhrobky Jiřího a Litvína z Lobkovic z období po roce 1580. 

Špitální kostel na Újezdě

Jednolodní renesanční stavba s valbovou střechou pochází z období kolem roku 1600.

Husitská bašta

Zbytek hradební bašty z kamenného zdiva, pocházející z období kolem roku 1470. Dnes je v ní restaurace.

Kontakty:

Město Bílina
Web: http://bilina.cz/
GPS: 50.5483N, 13.7747E
- zobrazit na Mapy.cz
- zobrazit na Google